GENIÁLNÍ PŘÍTELKYNĚ

Originální název: L’amica geniale

Autorka: Elena Ferrante

Překlad: Alice Flemrová

Nakladatelství: Prostor

Rok vydání v ČR: 2016

Počet stran: 304

          „Ona měla za to, že dělá něco správného a nezbytného, já zapomněla na všechny své dobré důvody a určitě jsem tam byla jen proto, že tam byla ona.“

K přečtení prvního dílu celosvětově známé tetralogie mě tentokrát nepřesvědčila jen samotná obálka a to, že u nás tato kniha vyšla jako paperback, ale především záhada kolem pravé totožnosti samotné autorky. Existuje totiž několik variant toho, kdo Elena Ferrante skutečně je.

Ať je to kdokoliv, je mi to úplně jedno, kniha je totiž skvělá. Pravdou je, že se zpočátku nečte úplně nejlépe, je potřeba si zvyknout na reálie italského města 50. let 20. století a především na velké množství postav a italských jmen. Těmi vás sice hned v samotném úvodu provede jejich seznam, nicméně tím, že se v ději objevují postupně, jsem se k němu stále musela vracet.

Celý příběh je v podstatě vystavěn na celoživotním „přátelství“ dvou dívek: Raffaelly Cerullové – Liny (pro Elenu Lila) a Eleney Grecové – Lennucie nebo Lenú. V prologu se nejprve setkáváme pouze s Elenou, které se po dlouhé době ozývá Linin syn s tím, že jeho matka beze stopy zmizela. Elena tím není tak úplně překvapená, protože ví, že o to Lina usilovala posledních třicet let. V tomto okamžiku se sama ve vzpomínkách přenáší do svého dětství a období dospívání. To je ale jen část celého příběhu, který se postupně odkrývá na pozadí poválečné doby chudého italského předměstí. Ukazuje veliké sociální rozdíly, závist, chudobu, násilí, mstu a především vliv rodiny, peněz a vzdělání.

Mezi oběma dívkami jde nejen o přátelství, ale také o rivalitu a vzájemné ovlivňování. Chvílemi mě až napadalo, že se snad ani nemají rády a prostě na sebe v určité době a na určitém místě zbyly.

Autorka píše přirozeně realisticky s minimem přímé řeči, a přestože používá především 1. osobu a vypravěčkou je hlavně Elena, působí to chvílemi neosobně až odlidštěně.

Pokud vás zajímá, která ze dvou dívek je vlastně onou geniální přítelkyní, tak těžko říct. Pro každou z nich je to samozřejmě ta druhá, pro mě rozhodně obě. Přestože vyloženě sympatická mi není ani jedna, trochu více nadržuji Eleně 😊

Geniální přítelkyně není knížka na jedno odpoledne. Věřím, že ji spousta čtenářů před polovinou odložila. Pokud se na ni teprve chystáte, doporučuji vydržet, první třetinu přetrpět a zvykat si na styl autorky, a potom si užít zbytek a okamžitě shánět další díly.